Absolvování předmětu ISKB30 Informace, komunikace a identita pod vedením doktora Lorenze pro mě představovalo hluboký teoretický i filozofický ponor do samotných základů informační vědy. Předmět vynikal svou mezioborovostí, když nahlížel na koncept informace z perspektiv fyziky, kognitivní vědy, kybernetiky i dokumentalistiky. Zvláště oceňuji možnost vyzkoušet si prezentaci zvoleného tématu přímo před ostatními studenty v kurzu – tato krátká, ale ačkoliv časově omezená formace výstupu byla skvělým cvičením v kondenzaci složitých myšlenkových konceptů do jasné a strukturované podoby.
Těžiště mého studijního přínosu spočívalo v přípravě seminární práce a prezentace zaměřené na Internet věcí (IoT) v kontextu informační vědy. V práci jsem se věnoval analytickému uchopení masivních objemů senzorických dat v distribuovaných sítích a jejich dopadu na informační architekturu a správu data governance. Zásadním tématem pro mě byla role metadatových standardů – od základního rozhraní Dublin Core přes uchování provenience dat pomocí PREMIS až po specifické inventární normy typu ITU-T Y.4609, které zajišťují interoperabilitu heterogenních IoT systémů. Propojení fyzických artefaktů, komunikace přes protokoly MQTT či CoAP a navazující analýzy pomocí AI/ML mi umožnilo aplikovat teoretická pojetí informace na praktická odvětví, jako jsou chytrá města, Průmysl 4.0 či vzdálená diagnostika.
Celkově kurz vnímám jako zásadní teoretický pilíř studia, který mi pomohl propojit ryze technický pohled na datové toky a hardwarovou infrastrukturu s jejich sociálním, bezpečnostním a epistemologickým rozměrem. Výsledkem nebylo pouze osvojení klíčové terminologie oboru, ale především získání komplexního rámce pro kritické nahlížení na výzvy spojené s objemem dat, ochranou soukromí a automatizací metadatové správy v IoT-řízené společnosti.
Absolvování předmětu ISKB48 Digitalizace kulturního dědictví pod vedením doktora Lorenze pro mě představovalo důležitý vhled do metodologie ochrany, správního rámce a dlouhodobého zpřístupňování paměťových fondů v knihovnách, muzeích a archivech. Kurz skvěle propojil teoretická východiska paměťových institucí s praktickým poznáním z terénu, které zprostředkovaly odborné exkurze – ať už šlo o konzervátorské laboratoře skanzenu NÚLK ve Strážnici, Muzeum hudby Národního muzea nebo digitalizační pracoviště Moravského zemského muzea. Tato zkušenost mi ukázala, že digitalizace nepředstavuje pouhé pořizování skenů či snímků, ale komplexní sociálně-technický proces.
Těžiště mého studijního přínosu spočívalo ve vypracování seminární práce na téma Dlouhodobé digitální uchovávání v kontextu地形 informační vědy a digital humanities. V textu jsem se zaměřil na kritickou analýzu referenčního modelu OAIS (ISO 14721) a vícevrstvou metadatovou architekturu spojující standardy PREMIS, METS a Dublin Core. Klíčovým zjištěním mé práce bylo vyvrácení mýtu, že dlouhodobé uchovávání je pouhou „podpůrnou technickou službou“; naopak jsem obhájil pozici, že v prostředí vědeckých dat a projektů Digital Humanities (např. po vzoru iniciativ jako Endings project) představuje digitální kurace integrální součást samotného výzkumného designu a podmínku pro opakovatelnou použitelnost dat.
Předmět měl pro mě navíc přímý a zásadní přínos při zpracování mé diplomové práce, v níž se věnuji 3D skenům objektů kulturního dědictví a budování virtuálního výzkumného prostředí pro jejich správu i analýzu. Poznatky z kurzu mi poskytly pevný metodologický základ pro řešení otázek spojených s udržitelnou archivací datově náročných 3D modelů, tvorbou reprezentativních metadat a zajištěním dlouhodobé dostupnosti těchto digitálních artefaktů ve vědeckých infrastrukturách. Získal jsem komplexní náhled na to, jak propojit požadavky na otevřenost a interaktivitu virtuálního prostředí s přísnými standardy důvěryhodných repozitářů, což je pro můj výzkumný zaměr klíčové.
Absolvování předmětu ISKM05 Informační politika a management pod vedením doktora Marka pro mě představovalo klíčový průnik do legislativních, strategických a manažerských rámců, které formují moderní informační společnost. Výuka kontaktní formou skvěle propojila teoretické základy informační vědy s reálnou praxí veřejné správy i komerčního sektoru. Mimořádným přínosem byla účast hostů z praxe a odborné diskuse nad legislativou EU a ČR, které mi pomohly zasadit dynamický vývoj digitálních technologií do přísného právního a normativního kontextu.
Těžiště mého studijního přínosu spočívalo v detailním nahlédnutí na procesy Data Governance, architekturu eGovernmentu a strategické řízení IT služeb. Důkladná příprava na písemnou zkoušku a průběžné úkoly mi umožnily do hloubky porozumět principům otevřených dat (Open Data), informační bezpečnosti, ochraně duševního vlastnictví i rámcům pro řízení služeb v organizaci. Získal jsem schopnost metodologicky hodnotit klíčové projekty elektronizace veřejné správy a analyticky nahlížet na to, jak správně nastavená informační politika a business intelligence ovlivňují efektivitu a transparentnost celých institucí.
Celkově kurz vnímám jako zásadní manažersko-legislativní pilíř studia, který výrazně posílil mé kompetence v oblasti správy a organizace datových toků. Předmět mi poskytl ucelený nadhled nad tím, jak propojovat strategické cíle organizace s požadavky na bezpečnost, compliance a efektivní datový management. Získaný teoretický i metodologický aparát je pro mě přímo aplikovatelný jak při navrhování komplexních informačních systémů a repozitářů, tak při řešení právních a bezpečnostních limitů v digitálním prostředí.
Absolvování předmětu ISKM11 Společnost, technologie a kulturní areál pod vedením doktora Škyříka a doktora Novotného pro mě představovalo cennou zkušenost s aplikací teoretických konceptů z oblasti Science and Technology Studies (STS) na reálné výzvy z praxe paměťových a vzdělávacích institucí. Doporučená studijní literatura (The Handbook of Science and Technology Studies) sice nabízel odborně velmi komplexní a náročný text, jehož prostudování vyžadovalo hlubší analytické soustředění, avšak poskytl pevný pojmový a metodologický základ. Právě propojení teoretických rámců (jako je sociální konstrukce technologií, infrastruktury či odpovědné inovace) s prakticky orientovaným zadáním se ukázalo jako klíčový prvek celé výuky.
Těžištěm mé práce v kurzu byla týmová spolupráce na projektu zaměřeném na návrh nových možností využití budovy Knihovny Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou, která v současnosti prochází celkovou rekonstrukcí. Společně se spolužáky jsme v rámci konceptu community-centered designu a odpovědných inovací analyzovali, jak může paměťová instituce po proměně svého fyzického prostoru smysluplně reagovat na potřeby komunity a adaptovat moderní technologie. Projekt nám umožnil nahlédnout na budovu knihovny ne jako na pouhé úložiště knih, ale jako na živý sociotechnický systém a komunitní infrastrukturu, kde se propojují potřeby návštěvníků, městský prostor a inovativní informační služby.
Celkově předmět vnímám jako skvělý trénink kritického nahlížení na technologie a design služeb. Výuka mi potvrdila, že zavedení jakékoliv technologické či prostorové inovace vyžaduje citlivou reflexi etických, společenských i kulturních souvislostí. Zkušenost z práce na reálné výzvě žďárské knihovny pro mě byla skvělým příkladem toho, jak lze teoretické poznatky z oblasti STS přetavit do praktických a udržitelných řešení pro veřejné instituce.
Absolvování předmětu ISKM12 Organizace vědění pod vedením doktora Lorenze a magistra Schwarze pro mě představovalo jeden z vůbec nejzajímavějších a myšlenkově nejbohatších teoretických bloků celého studia. Předmět mi ukázal, že klasifikační systémy, tezaury, autority či metadatové formáty nejsou pouhými technickými pomůckami pro katalogizaci, ale představují především komplexní epistemologické a kulturní rámce, které zásadním způsobem ovlivňují, jak je vědění strukturováno, vyhledáváno a interpretováno. Propojení tradičních knihovnických principů s moderními sémantickými modely, znalostními grafy a výzvami digitálního věku (včetně dopadů AI) mi poskytlo hluboký vhled do infrastructures poznání.
Předmět měl pro mě mimoto mimořádně silnou vazbu na téma mé diplomové práce, v níž se zabývám 3D skeny objektů kulturního dědictví a tvorbou virtuálního výzkumného prostředí. Právě dovednosti z oblasti doménových ontologií, sémantického popisování, fasetových klasifikací a tvorby metadatových a paradatových struktur podle FAIR/CARE principů mi poskytly přesný teoretický i metodologický aparát. Získal jsem jasnější představu o tom, jak třídit a propojovat složité, datově náročné 3D modely s kontextuálními informacemi tak, aby byly dlouhodobě udržitelné, znovupoužitelné a přístupné pro odbornou komunitu.
Vedle teoretického přínosu pro výzkum jsem ocenil i praktickou formu výuky pod vedením vyučujících, zejména realizaci praktického mini-workshopu. Práce na přípravě a vedení interaktivní aktivity – od časového managementu a zapojení účastníků až po závěrečnou reflexi společného artefaktu – byla skvělým nácvikem přenosu složitých konceptů organizace vědění do praxe. Závěrečný písemný test pak prověřil schopnost aplikovat teoretická východiska (od Hjørlandovy doménové analýzy až po IFLA LRM) na konkrétní analytické příklady. Celkově kurz vnímám jako zásadní předmět, který propojuje filozofii vědění s praktickým designem informačních architektur.
Absolvování předmětu ISKM13 Seminář k diplomové práci III: Tvorba textu pro mě představovalo zásadní přechod od teoretického projektu a metodologických východisek k samotné intenzivní tvorbě rukopisu diplomové práce. Kurz přinesl přesně ten druh strukturovaného rámce, který je nezbytný pro zvládnutí takto rozsáhlého výzkumného úkolu. Zásadní roli zde hrály povinné konzultace s vedoucím práce spojené s přímou zpětnou vazbou, které mi pomohly udržet jasný směr, zpřesnit metodologický design a postupně přetavit shromážděné výzkumné materiály a koncepční návrhy do ucelené textové podoby.
Z praktického hlediska pro mě byly nejpřínosnější moduly zaměřené na kritickou práci se sekundárními zdroji, práci se strukturními prvky odborného textu a důslednou aplikaci citační etiky. Vzhledem k tomu, že se v diplomové práci věnuji 3D skenům objektů kulturního dědictví a vývoji virtuálního výzkumného prostředí, byla možnost průběžně konzultovat rozpracovaný text klíčová pro správnou verbální formulaci složitých technických i teoretických konceptů. Předmět mi pomohl osvojit si potřebné stylistické, typografické a jazykové náležitosti, které jsou nezbytné pro psaní náročného akademického textu na pomezí informační vědy a technologií.
Celkově kurz vnímám jako klíčový milník v procesu psaní diplomové práce, který zpevnil mé volní vlastnosti, schopnost seberegulace a metodologickou čistotu výzkumu. Výsledkem předmětu byla nejen reálně rozpracovaná a pevně strukturovaná diplomová práce, ale také získání jistoty při formulování odborných argumentů a prezentaci vlastních výzkumných zjištění.
Absolvování propedeutického kurzu ISKB83 Digitální humanitní vědy pod vedením doktora Lorenze a širokého spektra hostujících odborníků pro mě představovalo vynikající přehledový i praktický vstup do světa zpracování dat v humanitních vědách. Přístup založený na týdenních přednáškách specialistů z praxe – pokrývajících témata od textové a síťové analýzy přes prostorová či obrazová data až po jejich vizualizaci a archivaci – mi poskytl ucelený náhled na to, jak výpočetní technologie transformují vědecké myšlenkové postupy a otevírají zcela nové výzkumné otázky.
Z praktického hlediska pro mě bylo klíčové pravidelné plnění průběžných aplikačních úkolů navázaných na jednotlivé přednášky. Nutnost týden co týden prakticky pracovat s nejrůznějšími digitálními nástroji a datasety mi dala možnost osahat si reálné postupy získávání, čištění, metadatového popisování a publikování výzkumných dat. Tato zkušenost mi zásadně rozšířila obzory v tom, na co se humanitní vědy v dnešní digitální době zaměřují a jaké metodologické výzvy přináší přechod od tradičního výzkumu k datovému myšlení.
Celkově předmět vnímám jako mimořádně přínosný základ, na který bylo možné navázat v dalších pokročilejších předmětech i v samotné výzkumné praxi. Osvojení si uceleného životního cyklu dat v humanitních oborech – od formulace výzkumné otázky přes volbu vhodného softwarového nástroje až po uložení v souladu s FAIR principy – pro mě znamenalo získání metodologické jistoty při práci s jakýmikoli digitálními artefakty a vědeckými databázemi.